Proč jsou „hloupé“ a vtipné knížky pro vývoj vašich dětí důležitější, než si myslíte? Moje dcera mi právě pomalovala fixou syna a humor je to jediné, co mě drží nad vodou! 😂
Právě jsem dojedla studené špagety z plastového talířku, zatímco moje tříletá dcera tancovala vítězný tanec, protože se jí podařilo „namalovat“ mému osmiletému synovi na čelo sluníčko. Trvalou fixou.
V takových chvílích máte dvě možnosti: buď se zhroutit, nebo se tomu začít hystericky smát. Vybrala jsem si smích, i když byl trochu křečovitý. 😂
Často se jako rodiče snažíme do dětí hustit „tu správnou“ literaturu – hluboké příběhy s ponaučením, kde hrdina po padesáti stranách utrpení pochopí smysl života. Ale víte co? Někdy je největším životním lekcí prostě to, když se hlavní hrdina vyloženě ztrapní.
Máme pocit, že když kniha není „vážná“, tak dětem nic nedává. Jenže věda říká něco jiného! Podle teorie Barbary Fredricksonové (tzv. „Broaden-and-Build“) pozitivní emoce jako radost a pobavení doslova otevírají dětský mozek novým informacím.
Smích totiž snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu. A ruku na srdce, po dni stráveném ve škole a školce ten stres potřebují vypustit úplně stejně jako my po osmi hodinách v práci. 🤯
Když čteme „ulítlé“ knížky, kde postavy dělají chyby nebo jsou úplně mimo, učíme děti odolnosti. Vidí, že svět se nezboří, když se něco nepovede. Že i ten největší trapas se dá přežít s humorem.
Můj syn miluje „Deník malého poseroutky“. Je to literatura pro Nobelovu cenu? Asi ne. Ale směje se u toho tak, že zapomene na to, že mu dneska nešla matika. A to je pro mě víc než jakákoliv mravoučná bajka. 🏆
V naší české kultuře máme ten úžasný smysl pro černý humor a nadsázku už v krvi. Vzpomeňte si na Ladovy ilustrace nebo na ten nezaměnitelný švejkovský nadhled. Proč ho nepředat i dětem?
Humor v knihách navíc rozvíjí i kritické myšlení. Pochopit ironii nebo sarkasmus je pro dětský mozek náročný tělocvik, který je připravuje na reálný svět dospělých.
Pokud hledáte způsob, jak do čtení zapojit i ty největší odmítače, zkuste to s humorem. Tady je pár mých tipů, jak přežít (a užít si) čtení „bláznivých“ knih:
- Hlasové kreace: Nebojte se být trapní. Čím víc písklavý nebo chrčivý hlas postavě dáte, tím lépe. Děti milují, když se my rodiče nebereme vážně.
- Komiksová výzva: Zkuste společně nakreslit tříokénkový komiks o vaší poslední rodinné katastrofě (třeba o tom fixovém sluníčku na čele).
- Pravidlo tří: V humoru funguje, že po dvou normálních věcech přijde jedna úplně absurdní. Zkuste takhle vymýšlet alternativní konce pohádek.
- Vtipný pátek: Zaveďte tradici, že v pátek se čte jen to, co vás zaručeně rozesměje. Žádné poučení, jen čistá radost.
Pokud chcete mít po ruce nekonečnou zásobu příběhů, které vaše děti skutečně zaujmou a rozesmějí, vyzkoušejte aplikaci ReadFluffy. Najdete tam kouzelné příběhy, které dělají ze společného čtení tu nejlepší část dne.
Zkuste zítra v knihkupectví nesahat jen po těch „výchovných“ titulech. Vyberte si tu nejpotrhlější obálku, kterou uvidíte. Protože společný záchvat smíchu nad knížkou je ten nejlepší tmel pro vaši rodinu. ❤️
Jaká knížka naposledy odbourala vaše děti (nebo vás)? Budu ráda, když se o své tipy na literární „šílenosti“ podělíte ve svém okolí!
