Vychovávat děti ke štědrosti v době, kdy se perou o poslední loupák, vypadá jako nadlidský úkol. Ale nebojte, není to o charitativních galavečerech, nýbrž o malých drobnostech v pyžamu.
Dnešní ráno začalo naprostou katastrofou. Můj osmiletý syn odmítl dát své tříleté ségře byť jen JEDEN kousek své loupáku, zatímco ona se na oplátku pokusila „vylepšit“ jeho domácí úkol z matematiky fialovou fixou. 🥐🎨
A já tam tak stojím, v pyžamu a se studeným kafem v ruce, a říkám si: Jak z nich probůh chci vychovat lidi, kterým nebude jedno svět kolem nich, když se nedokážou dohodnout ani na kousku pečiva?
Všude na sociálních sítích vidím ty „dokonalé“ rodinky, co v sobotu ráno s úsměvem sázejí stromky nebo pořádají charitativní sbírky v designových tričkách. Upřímně? Já jsem ráda, když v sobotu dopoledne najdu obě stejné ponožky. 🧦
Vychovávat děti k nezištnosti a štědrosti totiž není o těch obrovských gestech, která vypadají skvěle na fotkách. Je to o těch malých, často otravných a špinavých momentech mezi dvěma záchvaty vzteku.
Věděli jste, že vědci mluví o takzvaném „požitku z pomáhání“ (helper’s high)? Když někomu pomůžeme, v mozku se uvolňuje dopamin. A to platí i pro ty naše malé rarášky! Problém je, že my rodiče na sebe klademe šílené nároky.
Dr. Jamil Zaki ve své knize o empatii říká, že soucit je jako SVAL. A svaly se netrénují hned v posilovně s metrákovou činkou, ale každodenním pohybem. Pro nás to znamená, že nemusíme pořádat galavečer, stačí si všímat sousedů.
Největší „práci“ za mě v tomhle ohledu dělají knížky. Když se večer všichni tři schoulíme do peřin, příběhy nám otevírají dveře k tématům, která se u večeře vysvětlují blbě. Příběhy učí děti vidět svět očima někoho jiného, aniž by u toho musely sedět v lavici a poslouchat přednášku. 📚✨
Právě proto miluju aplikaci ReadFluffy. Najdu tam příběhy, které tyhle hodnoty přirozeně obsahují, a nemusím je složitě lovit v knihovně s rozvázanou tkaničkou a dcerou na zádech.
Jak na to, když nestíháte (tedy pro nás všechny):
- Mikrodobro v sousedství: Máte ve vchodu starší sousedku? Nechte děti, ať jí nakreslí obrázek nebo jí donesou pár jablek. Je to akce na pět minut, ale děti vidí okamžitou radost v očích někoho jiného.
- Obrácený seznam k narozeninám: Místo „co všechno chci k narozkám“ se zkuste zamyslet, co by mohl oslavenec udělat pro někoho jiného. Stačí maličkost, třeba jít vyvenčit psa z útulku. 🐶
- Sdílené čtení: Vyzkoušejte příběhy, kde hrdina není jen silný a vítězný, ale laskavý. Knížky jako Poslední zastávka v Market Street krásně ukazují krásu v pomoci druhým.
- Sklenice laskavosti: Pokaždé, když uvidíte jedno dítě pomoct druhému (třeba když té mladší ten kluk fakt podá tu hračku!), hoďte kuličku do sklenice. Žádné úplatky, jen radost z toho, že jsme tým.
Nemusíme být dokonalí rodiče s nekonečnou trpělivostí. Stačí, když jim ukážeme, že svět je o kousek hezčí místo, když v něm nejsme jen sami pro sebe. I když to občas znamená, že se musíme podělit o ten loupák.
A co vy? Jaký byl ten nejmenší, „nejobyčejnější“ čin, kterým vás vaše děti překvapily? Možná to bylo jen to, že vám samy od sebe podaly kapesník, když jste byla unavená. Právě na tom totiž ZÁLEŽÍ! ❤️
Pokud hledáte inspiraci na příběhy, které vašim dětem pomohou pochopit sílu laskavosti, mrkněte do naší aplikace ReadFluffy. Je plná vyprávění, která učí srdcem.
