Spark a Kody připravují na pasece velikou hostinu. Sluníčko už pomalu zapadá za stromy. Spark má na tvářích šmouhy od sazí a v rukou drží stříbrný klíč. Právě opravuje viklavou nohu u dřevěného stolu. Kody, velký zelený teréňák, zatím rozkládá svůj stan na střeše. Má to být ten nejútulnější večírek na světě. Spark se ale rozhlédne kolem a podiví se: "Kdepak jsou dnes všichni naši hosté?"
Spark vyleze na Kodyho střechu, aby lépe viděla. Za keřem uvidí malého ježka Bodláčka, jak se celý třese zimou. Ztratil svou teplou šálu a bojí se vyjít ven. Spark rychle vezme kousek měkké látky a vyrobí mu šálu novou. "Malá pomoc dělá velké teplo," řekne Spark s úsměvem. Bodláček se hned cítí odvážnější a vyleze z úkrytu. Vtom se ale z lesa ozve smutné zahoukání.
Kody nastartuje motor a posvítí svými kulatými světly do tmy. Tam sedí unavený výr jménem Houkal. Má tak těžká křídla, že už nemůže letět dál. Kody otevře svůj šedý box na střeše a nabídne mu bezpečné svezení. Houkal se pohodlně usadí a Kody spokojeně zabrumlá: "Malá pomoc dělá velké teplo." Když se vrátí ke stolu, zjistí, že bylinkový čaj v chladném večerním vzduchu úplně vystydl.
Spark si nasadí své brýle a začne přemýšlet. V Kodyho kufru najde pár starých součástek a drátků. Spark je šikovná a brzy sestrojí malý, zářící ohřívač. Je to kouzelný stroj, který pohání laskavost. Ohřívač začne jemně hučet a celou paseku zaplaví vůně sladkého čaje. Z lesa začnou vykukovat další zvířátka, která cítí tu dobrotu. Slyšíte to tiché bzučení? To se čaj konečně ohřívá pro všechny přátele.
Všechna zvířátka se teď mačkají u dlouhého stolu. Spark rozlévá horký čaj do hrnečků a Kody vypráví veselé příběhy o svých cestách. Všem je krásně a nikdo se už netřese zimou. Bodláček i Houkal pijí a vědí, že jsou v bezpečí. "Malá pomoc dělá velké teplo," říkají si všichni společně. Cítí se teď velcí a odvážní, protože vědí, že na nich přátelům záleží a nikdo nezůstal sám.
Měsíc vysoko na nebi hlídá tichou paseku. Zvířátka se zachumlala do trávy u Kodyho velkých kol nebo pod jeho stan. Spark si uklidí své nářadí a unaveně se opře o Kodyho zelený blatník. Společně pozorují padající hvězdy a poslouchají klidný dech svých kamarádů. Celý les teď spokojeně spí. Na stole zůstaly jen prázdné hrnečky a v srdcích všech zvířátek zůstalo po té hostině hodně tepla a lásky.