Shiki a Luna procházely po Mláčném trhu, kde to vonělo po cukrové vatě a cinkalo zlaťáky. Shiki se zastavila u stánku pana Prskavce. Uviděla tam stříbrné boty, které zářily jako zrcadlo. „S těmihle doletíš až na měsíc!“ volal prodavač. Kdo by nechtěl létat? Shiki sáhla po měšci s penězi. Luna jí ale jemně přistála na rameni a starostlivě zahoukala.
„Věř svým nohám, jsou rychlé a hbité, tlačítka a jiskry jsou jen potíže skryté,“ řekla moudrá sova Luna. Upravila si brýle i kouzelnický klobouk a ukázala na kameny v potoce. Navrhla, aby raději trénovaly ninja skoky. Jenže Shiki se jen usmála a boty si nazula. Cvak! Zmáčkla velké červené tlačítko. Boty začaly hlasitě hučet a celá se pod nimi zatřásla země.
Najednou boty začaly prskat a házet modré jiskry. Vystřelily Shiki vysoko do nebe jako rachejtli! Shiki mávala rukama, ale boty sebou divoce škubaly. Letěla doleva, pak doprava a vůbec nemohla zatočit tam, kam chtěla. Její stříbrný ocas vlál ve větru a srdíčko jí bušilo jako buben. Pak se ozvalo tiché lupnutí a motory v botách úplně zhasly.
Shiki padala dolů, až měkce dopadla do obrovského mraku z cukrových maršmelounů. Chtěla vyskočit, ale byla úplně zaseknutá. Těžké boty se obalily lepkavým cukrem a táhly ji ke dnu. Luna přiletěla blíž a zahoukala: „Věř svým nohám, jsou rychlé a hbité, tlačítka a jiskry jsou jen potíže skryté.“ Shiki se podívala na své špinavé boty a věděla, že má Luna pravdu.
Shiki se pořádně nadechla a vyvlékla se z těžkých, rozbitých bot. Nechala je tam, kde byly, zapadlé v lepkavém mraku. Skrčila kolena, napnula svaly a předvedla ten největší ninja skok ve svém životě. Hop! Proletěla vzduchem a dopadla lehce jako pírko přímo na pevnou zem tržiště. Cítila se silná a volná. Její vlastní nohy ji nezklamaly a stály pevně na zemi.
Shiki a Luna kráčely pomalu domů. Hvězdy nad nimi začínaly svítit a cesta pod nohama příjemně chladila. Shiki už netoužila po létajících strojích. Věděla, že to, co se sama naučila, je mnohem spolehlivější než drahé hračky. Obě kamarádky se na sebe usmály a v tichém večeru poslouchaly jen šumění stromů. Byly v bezpečí, spokojené a šťastné, že jsou zase spolu doma.