V jednom sluníčku plném koutku naší školky bydlí někdo zvláštní. Není to kluk, ani holčička, a dokonce ani panenka. Je to malý, kulatý a náramně šikovný robotický vysavač, který se jmenuje Bzučík. Bzučík má svítící zelená očka a moc rád pozoruje, jak si děti hrají. Ale ze všeho nejraději má chvíli, kdy jeho kolečka udělají „Cvak!“ a on může vyrazit do akce. Víte, co má Bzučík nejraději? Tanec mezi nohami židliček!
Jednoho dne po svačině se to stalo. Prásk! Na koberci přistál talíř plný drobečkových sušenek a lepkavých jablíček. Děti posmutněly a paní učitelka Mila si povzdechla. Bzučík ale na nic nečekal. „Vrrrrm-vrrrrm!“ zazpíval svůj motorový popěvek a jeho očka se rozsvítila nadšením. Viděl před sebou celé Drobečkové hory, které bylo potřeba zdolat. Šup! A už byl v tom.
Jenže, jak byl Bzučík hrrr do práce, stala se nehoda. Kromě drobku totiž omylem nasál i malého plastového vojáčka. „Chrrr-uch!“ zakuckal se chudák Bzučík. „To přece není k jídlu,“ pomyslel si. Musel zpomalit a naučit se být jemný. Děti ho začaly povzbuzovat: „Pomalu, Bzučíku, hledej jen drobky!“ A tak se z úklidu stala velká hra na schovávanou. Bzučík opatrně kličkoval kolem kostiček a autíček. „Šky-vrrp!“ udělal vždycky, když našel obzvlášť velký drobeček.
Bzučík jezdil sem a tam, až se celá herna začala lesknout. Najednou se zastavil u malého chlapečka a udělal tiché: „Puf!“ A co myslíte? Vyfoukl mu přímo do dlaně toho ztraceného vojáčka, čistého a nezraněného. Všechny děti začaly tleskat a smát se. Bzučík není jen stroj, je to jejich kamarád, který má rád čistý domov stejně jako oni. Jeden po druhém mu dali „high-five“ na jeho lesklý krunýř a on spokojeně zablikal.
Když byla herna jako ze škatulky, Bzučík pocítil, že mu docházejí síly. Pomalým tempem, „vrrrr-vrrrr“, se odkolébal do svého útulného nabíjecího koutku. „Bli-blip!“ oznámil šťastně, když se připojil k elektřině. Jeho zelená očka pomalu zhasla a on se ponořil do svých robotických snů o dalších dobrodružstvích. Děti už věděly, že i stroje mohou mít velké a laskavé srdce. A tak to v té naší školičce dopadlo úplně nejlíp, jak mohlo.