Rex stojí na startu Velkého závodu. Má na sobě pruhovaný svetr a obří tenisky. Ale podívejte se na Rexovy boty! Vidíte, co je špatně? Jeho dlouhé bílé tkaničky leží rozvázané na zemi. Rex má smutná očka a třese se mu brada. Kolem něj rychle prosviští červená koloběžka Blesk.
Echo si hned všiml, že je Rex nešťastný. Neboj, Rexi, my ti pomůžeme, řekl Echo a pohladil si sluchátka na krku. Potřebovali dobrý plán. Echo pozorně poslouchal a volal na kamaráda: Robi, chyť tu tkaničku! Malý robot Robi přejel po trávě na svých pásech a chytil konec šňůrky.
Kamarádi pracovali jako tým šikovných detektivů. Museli rozplést ten velký uzel. Robi silně držel tkaničku svými kovovými prsty a Echo radil, kam ji provléknout. Společně si zpívali: Protáhni to, utáhni, boty se už nenahnou! Rex sledoval, jak se šňůrky kříží. Byla to velká dřina, ale nikdo to nevzdával.
Naposledy silně zatáhli a na obřích teniskách se objevily dvě krásné mašle. Hotovo! vykřikl Robi a jeho digitální tvář se vesele rozzářila. Rexovi poskočilo srdce radostí. Udělal první pevný krok a pak druhý. Už se nebál! Postavil se na trať, pískla píšťalka a závod začal s hlasitým zadupáním.
Rex běžel nejrychleji, jak jen dovedl. Tkaničky držely pevně a on mohl pelášit kupředu. Dup, dup, dup! Robi a Echo stáli u cesty a hlasitě volali: Do toho, Rexi, utíkej! Rex cítil v nohách velkou sílu. Koloběžka Blesk byla velmi rychlá, ale Rexův úsměv byl v cíli ještě větší.
Rex proběhl cílem jako první a vyhrál! Na krku se mu teď houpe lesklá zlatá medaile a sluníčko svítí na jeho zelený ocas. Echo a Robi k němu hned radostně přiběhli. Všichni tři se objali v jednom velkém, šťastném klubíčku. Byl to ten nejlepší den na závodní dráze.